www.sponel.cz

ZLOČINNÉ SPOLČENÍ

3. dubna 2009

Pokud mne bude policie podezírat z toho, že jsem ukradl korunovační klenoty, zatkne mne, bude vyslýchat a následně předá státnímu zástupci. Nesmí mne mučit ani vydírat.

Komando vymahačů společnosti ČEZ vydírat bude moci. A to každého, koho označí jako neplatiče. Jednoduše mu odpojí elektroměr, a dokud dotyčný nezaplatí jakoukoli, třeba smyšlenou částku, bude bez elektřiny.

Jestli novelu energetického zákona schválí Senát a podepíše prezident, bude každý, nejenom zloději elektřiny, před ČEZ bezmocný. Třicet dva vymahači obvinění momentálně z vydírání budou napříště beztrestní.
 
Že poslanec ODS Vojíř kdysi od firmy inkasoval, nehraje roli. Celá sněmovna zobe ČEZ z ruky. Každé vládě totiž před volbami připraví na míru politiku „lidových cen“ a za to získává věrnost politiků. Možná to opravdu není kriminální korupce, ale pouze politická. Zločinné spolčení nastolující bezpráví je to nepochybně.

Martin Zvěřina, Lidové noviny

ZÁKON POVOLIL ČEZu VYMAHAČSKÉ PRAKTIKY

3. dubna 2009

Elektrárenský gigant ČEZ dostal od poslanců mocnou zbraň na zákazníky, které označí jako černé odběratele elektřiny. Firma je bude moci nechat bez proudu tak dlouho, dokud nezaplatí požadovanou náhradu škody. Umožňuje to novela energetického zákona, kterou sněmovna takřka bez povšimnutí schválila 1. dubna, tedy během vládní krize.

Zákon nyní v podstatě legalizuje kontroverzní vymahačské praktiky firmy ČEZ Měření, kvůli kterým je 32 jejích zaměstnanců obviněno z vydírání.

Podle dosavadní úpravy směl ČEZ lidi podezřelé z černého odběru odpojit od proudu jen do chvíle, než bude odstraněna příčina – například vyměněn elektroměr. Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS) ale navrhl a poslanci odhlasovali přísnější postup.

Pozměňovací návrh lidovce Milana Šimonovského, který chtěl zachovat stávající úpravu, neprošel. Vůbec se o něm totiž nehlasovalo. Za „nehlasovatelný“ ho prohlásil poslanec Oldřich Vojíř (ODS). Právě jemu dal ČEZ kdysi vydělat téměř 13 milionů korun: jako člen dozorčí rady využil opčního programu – levně nakoupil a draze prodal akcie firmy.

SOUD: MANAŽER ČEZu ZNEUŽIL INFORMACE, TRESTNÉ TO ALE NEBYLO

18. března 2009

Obchodní ředitel ČEZu Alan Svoboda podle soudu jednoznačně spáchal zakázaný čin. K odsouzení to ale prý nestačí. Odborníci se nad tímto rozsudkem podivují.

První český insider trading, který se dostal před soud, není trestným činem. A to přesto, že se podle soudu jednoznačně stal. Obchodní ředitel ČEZu Alan Svoboda, kterému hrozilo za jeden z nejvážnějších prohřešků na kapitálovém trhu – zneužití důvěrných informací při obchodech s akciemi vlastní firmy – až osmileté vězení, přesto nemusí vyváznout lacino: hrozí mu stále čtyřmilionová pokuta – téměř trojnásobek toho, co si podle obžaloby zneužitím informací vydělal.

Svobodu poslal před soud státní zástupce Drahoslav Dráb. A to za dva obchody, kdy jeden z nejvýše postavených manažerů ČEZ nadvakrát na jaře 2005 nakoupil akcie své firmy – a vždy těsně předtím, než zveřejnila důležité údaje o svém hospodaření či obchodech. Akcie prodal za necelé dva měsíce – se ziskem 1,6 milionu korun.

Paradoxní přitom je, že soud neměl vůbec pochyb, že zakázaný skutek Svoboda skutečně spáchal. Jenže to podle něj nestačilo.

"Popisované jednání proběhlo, ale nedosáhlo intenzity trestného činu," uvedl soudce Městského soudu v Praze Kamil Kydalka, který proto použil nepříliš využívaného paragrafu a případ jednoho z nejmocnějších mužů ČEZu postoupil jako možný přestupek České národní bance. Státní zástupce středeční verdikt nekomentoval a ani neoznámil, zda se proti němu odvolá.

Kydalka svůj verdikt odůvodnil tím, že Svobodou zneužité informace neměly vliv na to, kolik vydělal. "Ty akcie si udržovaly stále stejný trend, nebyla žádná nečekaná informace, která by ten kurz výrazně ovlivnila," dodal Kydalka. Svobodovu reakci se HN v průběhu středy nepodařilo získat.

"Kdyby se to stalo někde jinde, tak by takový člověk jednoznačně šel do vězení. Je to to nejhorší, co se na kapitálovém trhu může stát," kroutí hlavou nad verdiktem Jan Hanousek z Cerge-EI, jeden z expertů na tuzemský kapitálový trh. "Je to promarněná šance ukázat, že se takové věci nedělají," dodává.

Verdikt překvapil i advokáta Václava Sládka, specializujícího se na obchodní právo. "Jestli soud došel k tomu, že zneužil informaci, kterou se dozvěděl interně, tak jej měl postihnout. Je jedno jestli vydělal méně či více," říká Sládek.

Marek Pokorný (iHNED.cz)

ČEZ MÁ REKORD: NAVZDORY KRIZI LONI VYDĚLAL TÉMĚŘ 50 MILIARD

3. března 2009

Energetická skupina ČEZ loni vydělala rekordních 47,4 miliardy korun. K historicky nejvyššímu zisku firmě pomohly vyšší marže z rostoucí ceny elektřiny. ČEZ bude štědrý k akcionářům, kterým vyplatí zatím svou nejvyšší dividendu 18 miliard korun. Z toho 13 miliard připadne státu, který ve společnosti drží téměř 75 procent.

Dividendu musejí ještě na valné hromadě schválit akcionáři společnosti.

Generální ředitel ČEZ Martin Roman dnes zároveň představil očekávání společnosti na letošní rok. Čistý zisk společnosti by v roce 2009 měl dále růst o šest procent na 50,2 miliardy korun. Provozní zisk by měl vzrůst na 90,3 miliardy korun, což je meziročně o osm procent více. Hlavním tahounem růstu budou opět ceny elektřiny.

Podle Romana je v letošním roce možný zpětný odkup akcií v momentě, kdy ČEZ nebude mít dostatek investičních příležitostí. "Období ekonomického poklesu tyto příležitosti nabízí, proto zahájení dalšího odkupu prozatím pozdržíme," dodal.

Polostátní ČEZ je největší středoevropskou elektrárenskou společností a nejziskovějším domácím subjektem. Kromě České republiky působí firma v dalších deseti zemích.

ČTK

ZDRAŽENÍ ELEKTŘINY A JINÉ POSTŘEHY
2. ledna 2009

Jednou z priorit současného dění v naší společnosti je otázka zdražení elektrické energie, která má být provedena největším výrobcem tohoto produktu v ČR a. s. ČEZ počátkem roku 2009. 

Zdražení bude podle vyjádření tiskového mluvčího ČEZu uplatněno v jednotlivých regionech v rozmezí mezi deseti až šestnácti procenty stávající ceny. Jako spotřebitelé si musíme položit otázku: je toto zdražení nutné, nebo pouze přispějeme na stále se zvyšující zisk tohoto monopolního gigantu, ve kterém má stát stále ještě majoritní podíl? 

Většinové vlastnictví státu v a. s. ČEZ zakládá logickou úvahu, že je to stát, který by měl ovlivňovat cenu elektřiny, platy a odměny manažerů i dalších vrcholných orgánů tohoto podniku. Není- li tomu tak a cena je upravována jinými pro stát smluvně nevýhodnými podmínkami, měla by být kompetentními orgány smlouva znovu otevřena, prozkoumána a případné pochybení napraveno. Této problematice by se také měli neodkladně věnovat volení zástupci občanů – poslanci a senátoři Parlamentu ČR. 

Zdražováním energií trpí nejen domácnosti. Zdražování má negativní vliv i pro podnikatele, kteří na základě vyšší platby jsou mnohdy nuceni zdražovat svoje výrobky, případně propouštět zaměstnance nebo i ukončit podnikání. Zisk energetických společností roste rok od roku v miliardových částkách, manažeři si vyplácí odměny ve stamilionech korun. 

Spotřebitelům je oznamováno, že vše je v pořádku, v zahraničí, hlavně na západ od nás, se také zdražuje a ceny energií jsou vyšší než v ČR. V úvahu však není brána skutečnost, že i mzdy a platy v těchto zemích jsou několikrát vyšší oproti mzdám a platům v ČR. V každém případě jsou publikované odměny manažerů ČEZu nemravné a i stále se zvyšující nepřiměřené zisky i dalších společností, včetně bankovního sektoru, vytváří u naprosté většiny občanů nesouhlas, napětí a dokonce podle slov bývalého prezidenta Havla i blbou náladu. 

Privatizace klíčových odvětví státního majetku nebyl, není a nebude dobrý počin pro většinovou společnost. Podíváme- li se na již privatizované státní majetky, zjistíme, že tyto majetky přináší novým vlastníkům velice dobré zisky. Námitka, že pod vedením státu byl tento majetek nerentabilní, v zásadě neobstojí, v případě špatné prosperity stačilo vyměnit vedení a uplatnit zvýšený dozor. Takto se to praktikuje i v privatizovaných společnostech. 

Navíc vystává otázka, až nebude co privatizovat, čím se pak budou zalepovat díry ve státním rozpočtu. Také skutečnost, že převážná část privatizovaného majetku byla vytvořena prací minulých generací, které nyní svojí bídou doplácí na neúměrné zisky nových majitelů, se neslučuje s pojmem spravedlnost pro všechny. Má- li společnost dobře a nekonfliktně spolupracovat, je potřeba vytvořit oboustranně přijatelné podmínky. Jestliže jedna část společnosti je nadměrně zvýhodněna, druhá část, která je opomíjena, toto pociťuje jako křivdu, nevyhnutelně pak dochází ke střetu. Ovšem, jsou zde i jiné veličiny, které umocňují tento stav, je to velikost a význam proti sobě jdoucích skupin. Časté demonstrace v různých státech, nestabilní vlády jsou toho důkazem. Celosvětově se lidé odklánějí od tvrdého kapitalismu a stále více vyznávají sociálně demokratické hodnoty. Přesvědčivé vítězství americké demokratické strany v letošních volbách, zvolení potomka černošské populace Baracka Obamy prezidentem USA, naprosté vítězství Putinovy strany Jednotné Rusko ve volbách v Ruské federaci potvrzují tento stav. 

Štěpán Královec (Rokycanský deník) 
 

ÚSPĚCH PŘINÁŠEJÍ „PŘIMĚŘENÉ“ CENY...  U ČEZ I IPHONU
30. prosince 2008

V době, kdy na celý svět doléhá krize, je docela snadné nalézt mezi manažery ty „poražené“, jejichž firmy třeba i zápasí o přežití. Hledat „vítěze“ je mnohem těžší.

Hospodářské noviny dospěly k názoru, že prvenství v Česku letos patří šéfovi ČEZ Martinu Romanovi. Důvod? Vede firmu vytvářející stále vyšší zisky. Každý vývoj trhu dokáže obrátit ve svůj prospěch a za letošní rok vydělá – krize nekróze – skoro padesát miliard korun. A to i díky růstu cen.

A to ještě lidé z vedení ČEZ tvrdí, že i přes očekávané citelné zvolnění tempa domácí ekonomiky, pád cen elektřiny na světovém trhu i rostoucí politický tlak proti zdražování budou zisky ČEZ v roce 2009 ještě vyšší než ty letošní.

Sám Roman by se za vítěze neoznačil: „Pro mne jsou pravými vítězi tisíce majitelů malých firem, kteří jim věnují všechen svůj čas a úsilí. Právě ti si zaslouží naše uznání a obdiv.“

Dodejme, že právě malé firmy, jež Roman obdivuje, dnes zdražování elektřiny nejvíc ničí a právě kvůli vysokým cenám energií řadě z nich hrozí, že skončí v poli zcela poražených.

(Hospodářské noviny, kráceno)

CHRÁNÍ NÁS TO, ŽE JSME JEDNODUŠŠÍ?
30. prosince 2008

Jako prosťáčci jsme si naběhli s ropnou bublinou. Zatímco jinde splaskla, u nás se dokázala usadit proměněná do cen elektřiny.

Připomeňme si, jak se to stalo. Na světových trzích ropa stoupala až do 3. července, kdy dosáhla rekordních sto čtyřiceti pěti dolarů za barel. Nebyla to reálná cena za reálnou ropu, byl to vír derivátů, kdy při růstu ceny vyděláte i násobky vkladu. Při poklesu taky, dokud ho dokážete tlačit dál než ostatní.

Než se však cena ropy obrátila a začala se řítit kolmo dolů, proběhla na české energetické burze aukce s kontrakty na dlouhodobé dodávky elektřiny. Zdálo by se, že to nijak nesouvisí, ale české ceny elektřiny jsou ropou silně ovlivňovány. Možná proto byla aukce stanovena na dobu, kdy je cena ropy hnána vyhlídkou tankujících řidičů na prázdninových cestách. Česká elektřina na aukci ukázněně vyskočila a hodlá si vysokou cenu podržet.

Vysoké ceně elektřiny možná pomohl i fakt, že ČEZ byl na straně prodávajícího i kupujícího. Vzhledem k tomu, že víc vyrobí, než sám přeprodá, může na vyšší ceně jen vydělat. A dnes, kdy ropa propadla pod čtyřicet dolarů za barel, ČEZ brání vysokou cenu tím, že za ni sám nakoupil.
V minulých dnech se nad rozdílem klesající ceny ropy a stoupající ceny české elektřiny rozhořela diskuse na serveru Aktuálně.cz.

Zajímavý příspěvek přišel od Kateřiny Konečné, žijící v Kalifornii. Pozastavuje se nad tím, že česká elektřina je dražší než americká, přestože Češi berou v průměru čtyřikrát méně než Američané. Ilustruje to příkladem své rodiny, která vydělává sto tisíc dolarů ročně, což je prý průměrný příjem pro dva lidi. Kilowatthodina elektřiny je stojí osm centů, tedy asi 1,60 Kč. Měsíčně spotřebují elektřinu za sto dolarů, což jsou dva tisíce korun. U nás by stejná spotřeba stála 2761 korun. A protože se liší jak cena, tak příjmy, kalifornská rodina Kateřiny Konečné vydává na elektřinu jen 1,2 procenta svého příjmu, zatímco průměrnou českou rodinu to stojí 6,3 procenta příjmu.

„Vím, že Česká republika není Kalifornie,“ pokračuje paní Konečná. Nicméně velké rozdíly nachází také v ziscích kalifornského a českého energetického dodavatele, a to nejen absolutně (ČEZ je větší), ale také v přepočtu na zákazníka. Zatímco čistý zisk kalifornské firmy na jednoho zákazníka jde lehce pod pět tisíc korun, čistý zisk ČEZ je blíže sedmi tisícům korun. Paní Konečná si proto klade otázku, zda je takový rozdíl morálně obhajitelný.

Tato otázka není jednoduchá. Vysoké ceny energie jsou užitečné, pokud podněcují k úspornému chování. Lidé však k němu musejí dostat reálnou příležitost. Výnos z vyšších cen elektřiny by proto mohl posloužit pro financování programů na snižování energetické náročnosti České republiky. ČEZ by se k takovému použití zisku mohl rozhodovat snadno, protože je ze dvou třetin státní. Místo toho však zástupce vlastníka, ministerstvo průmyslu, tlačilo na okleštění evropského klimaticko-energetického balíčku, který míří stejným směrem.
Potkaly nás tedy zbytečně vysoké ceny a ještě jsme byli vystaveni tlaku vlastní vlády na zbytečné prodlužování vysoké spotřeby. Tady jsme za hejla hned dvakrát.

Zbyněk Fiala (Text vyšel v Literárních novinách)

SEDM PODVODŮ, ANEB PROČ NÁS ČEZ TOLIK ŽDÍME
30. prosince 2009

Kdybychom hledali v blízkém okolí společnost, které se podařilo všemi záchvěvy končícího období blahobytu nejen projít, ale ještě na nich vydělat, nemohli bychom si nevšimnout domácího energetického giganta. V čem spočívá tajemství jeho letitého úspěchu?

Ačkoliv státem kontrolovaná společnost ČEZ vyrobila a prodala elektřiny o pět procent méně než před rokem, zvýšila za posledních dvanáct měsíců čistý zisk téměř o polovinu – na více než čtyřicet miliard korun. Lidé se nestačí divit, proč za elektřinu platí čím dál víc. Iniciativa Sponel (Spolek proti nemravným cenám elektřiny) vytvořila videoklip parodující ředitele společnosti ČEZ, další kritický videoklip zveřejnil písničkář Jirka Hurych, emaily se na toto téma hromadně šíří ironická PF 2009.

Nejde o náhodu, ale ani o to, že by manažeři dovedně využili okamžité konstelace. Problém je dlouhodobý, strukturální a jeho příčiny se táhnou nejméně od počátku devadesátých let. Kolikrát jsme se již nechali společností ČEZ a s ní spojenými politiky napálit! Přitom jejich tvrzení o potřebách české energetiky stále znovu a znovu věříme – v poslední době například tomu, že je nutné stavět další jaderné bloky.

Rád bych přiměl čtenáře k větší střízlivost následujícím přehledem některých zásadních kroků v české energetice, které ve své době rovněž působily zcela podloženě a věrohodně – přitom je čas a fakta zcela vyvrátily.

Dostavba Temelína poprvé

V březnu 1993 schválila vláda Václava Klause jednomyslně projekt dostavby dvou bloků jaderné elektrárny. Paměť je krátká, takže připomeňme to, co lze dohledat v patřičných dokumentech. Důvodová zpráva ministra hospodářství Vladimíra Dlouhého katastroficky varovala, že bez dvou nových reaktorů se bude Česká republika již v roce 1995 potýkat s masivními výpadky zásobování elektřinou v rozsahu sto dní v roce. Klausova vláda následně schválila dostavbu s tím, že bude stát osmašedesát miliard korun a bude hotová za dva roky. Skutečnost byla taková, že Temelín nezačal vyrábět elektřinu v roce 1995, ale teprve na konci roku 2000 (první blok), respektive na konci roku 2002 (druhý blok). Žádné výpadky v zásobování přesto nenastaly ani v roce 1995, ani v následujících letech – naopak v roce 2007 činil čistý vývoz elektřiny (tedy po odečtení všech dovozů) 16,2 milionu megawatthodin. Pro srovnání, jaderná elektrárna Temelín v témže roce vyrobila 11,6 milionu megawatthodin.

Jinými slovy, máme stále přebytek ve výši zhruba půldruhého násobku kapacity temelínské elektrárny. Ani odpovídající kapacity uhelných elektráren nebyly odstaveny, jak svého času všichni slibovali. Rozpočet temelínského projektu byl největší v historii naší republiky a přesáhl sto miliard korun už při výstavbě, o nákladných a opakovaných výpadcích a opravách nemluvě.

Masivní dotace pro vytápění elektřinou

Protože Temelín představoval nadbytečný zdroj elektřiny, vláda se musela pokusit zajistit její odbyt, a tím i šanci na návratnost obrovské investice. Začala propagovat přechod vytápění domácností na údajně ekologické elektrické přímotopy, poskytovala na ně zájemcům velké dotace spojené se slibem dostatku levné elektřiny. Akce se vydařila a během tří let narostl odběr elektřiny v odpovídajících tarifním pásmech o dva tisíce megawattů, tedy zhruba na výkon obou temelínských reaktorů. (Podotkněme, že ačkoliv pak ještě dlouho nebyly schopné provozu, k předpovídaným výpadkům zásobování ani poté nedošlo.) V posledních letech se lidé přirozeně začali požíračů drahé elektřiny zbavovat a v mnoha případech se vracejí ke spalování hnědého uhlí nebo ještě horších paliv.

Dostavba Temelína podruhé

Po roce 1993 začalo být zřejmé, jakým omylem je temelínský projekt. Když ČEZ oznámil již osmé zdražení a desátý skluz termínu dokončení, došla tehdejší vládě premiéra Tošovského trpělivost a začala chystat přehodnocení projektu. Teprve tehdy vznikla první nezávislá studie mezinárodního expertního týmu, která dospěla ke značně skeptickému závěru. Vyplynulo z ní mimo jiné, že se Temelín v případě dokončení stane nejdražším základním zdrojem silové elektřiny ve výrobním parku ČEZ. Následné rozhodování o dostavbě však již připadlo na vládu Miloše Zemana. V květnu 1999 jeho kabinet těsným rozdílem dvou hlasů schválil návrh ministra Grégra na pokračování ve výstavbě. Oficiální důvod? Elektřinu potřebujeme a dostavba je nejlevnější řešení, které v příštích desetiletích zajistí občanům výhodné ceny proudu. A jaká je skutečnost? Cituji z rozhovoru s tehdejším šéfem ČEZ Jaroslavem Mílem v MF Dnes krátce po spuštění temelínské elektrárny: „Jak přispělo k poklesu cen zprovoznění Temelína, o kterém ČEZ tvrdil, že bude levným zdrojem? – Temelín je jedním ze zdrojů, který ČEZ má. Provozní náklady jsou nižší než ostatní, nicméně výrobní náklady jsou výrazně vyšší.“

Privatizace distribučních společností

Zatímco v devadesátých letech bylo od majoritního výrobce z dobrých důvodů odděleno osm regionálních distribučních společností, v roce 2001 ministr Grégr prosadil jejich „privatizaci“ zpětným prodejem státem vlastněných podílů státem kontrolované společnosti ČEZ. Ta pak ve většině distributorů získala rozhodující většinu. Hlavním argumentem tehdy bylo, že jedině polostátní ČEZ – na rozdíl od zahraničních kapitalistických firem, které motivuje jen touha po zisku – dokáže využít svého prakticky monopolního postavení k udržení příznivých cen elektřiny pro české odběratele. Tyto sliby můžeme opět doložit citacemi z dobového vydání MF Dnes: „Finanční ředitel elektrárenské společnosti ČEZ Petr Vobořil se včera nechal slyšet, že až firma v souladu s vládním plánem spolkne distribuční společnosti, budou lidé kupovat elektřinu levněji.“ (31. července 2002); „V současnosti se často objevuje mylný názor, že propojením ČEZ a distribučních společností se zavádí monopol mezi výrobou a distribucí.“ (titulní strana internetových stránek ČEZ ze 27. března 2002); „Elektrárenská společnost ČEZ začala v těchto dnech posílat do českých domácností materiály, v nichž vyzývá občany, aby si uvědomili, komu a jaké částky platí za elektrickou energii. Z letáků plyne, že z běžné ceny pro domácnosti 3,46 koruny za kilowatthodinu činí průměrná cena, za niž ČEZ dodává elektřinu distribučním podnikům, jen 0,93 korun za kilowatthodinu.

Odběratelé již kvůli tomu žádají po Jihomoravské energetice vysvětlení, proč je elektřina tak drahá. ČEZ také uvádí, že od roku 1992 drží cenu pro distribuční podniky na stejné úrovni a zdražování elektřiny pro domácnosti nezpůsobil.“ (30. dubna 2002).

Motivační program pro management

Rovněž v roce 2001 prosadila vláda Miloše Zemana, zastupující stát v roli většinového majitele, motivační program pro vedení společnosti. Vedle pravidelných i mimořádných odměn tak členové nejvyšších orgánů získali unikátní možnost dosáhnout obrovských zisků s nulovým rizikem. Opční smlouva jim umožňuje v kterékoliv chvíli nakoupit od firmy balík akcií za cenu, za kterou se obchodovaly v době nástupu daného manažera do funkce. Stačí mu tedy počkat, až cena bude libovolně vyšší, a pak vybrat zaručený zisk. Ten jako rozdíl mezi zmrazenou a skutečnou cenou akcií doplatí firma – a vydělá si na něj tržbami od zákazníků. Současný ředitel Martin Roman si takto přišel dosud na víc než sedm set milionů korun. Není však žádný lakomec, a tak sto milionů letos věnoval soukromé škole vedené synem prezidenta, Václavem Klausem mladším. Opět citujme dobovou MF Dnes: „Před rokem Roman prodejem akcií z opčního programu zbohatl o třiačtyřicet milionů korun. V květnu se rozhodl, že věnuje sto milionů ze svého jmění na novou školu v Praze – sestru Prvního obnoveného reálného gymnázia, které řídí prezidentův syn Václav Klaus.“ A v květnu: „Šéf ČEZ Martin Roman doposud získal z akcií 126 milionů korun hrubého a má ještě další akcie v hodnotě 590 milionů korun.“

Zelená elektřina

Na podzim roku 2005 ČEZ nabídl odběratelům novinku, zvanou zelená elektřina. Cílem bylo získat další zákazníky a vyždímat z jejich šlechetné snahy chovat se ekologicky další neoprávněné zisky. Trik spočívá v tom, že spotřebitel odebírající zelenou elektřinu platí společnosti ČEZ o deset haléřů za každou kilowatthodinu více, aniž by přitom dodávaná elektřina měla skutečně ekologický původ. Přitom ale ČEZ, stejně jako kterýkoliv jiný výrobce, za autenticky ekologickou elektřinu dostane zvláštní odměnu navíc už ze zákona. V onom desetníku, který oklamaný zákazník zaplatí navíc, tak firma získává dodatečný příjem: její elektřinu platíme dvakrát.

Obchod s emisními povolenkami

Od roku 2005 začal v rámci Evropské unie fungovat obchod s povolenkami na vypouštění skleníkových emisí ze spalování fosilních paliv. V první fázi se týká vybraných velkých znečišťovatelů včetně společnosti ČEZ. Ta ovšem uvádí povolenky jako jeden z důvodů, proč musí v posledních letech zdražovat ceny elektřiny – přesto, že je dostává od státu zdarma. A to dokonce v množství výrazně převyšujícím jeho emise, takže přebytek pak prodává jiným znečišťovatelům. Díky tomu a díky velkorysosti státu má ČEZ dodatečné zisky zdarma v řádu miliard. Zatímco v západních zemích se vede diskuse o tom, jak tyto nezasloužené zisky elektrárenských firem zdanit nebo omezit, u nás vláda požaduje i na mezinárodních jednáních o ochraně klimatu za hlavní prioritu jejich navýšení o čtvrtinu a poskytování společnosti ČEZ zdarma dalších deset let: „Češi mohou být s výsledkem spokojeni. Při vyjednávání šlo tuzemským zástupcům hlavně o to, aby změnami co nejméně utrpěl polostátní ČEZ, který je nejziskovější českou firmou. To se nakonec povedlo. ČEZ si tak nebude muset koupit všechny emisní povolenky na vypouštění oxidu uhličitého, což by nemělo vést k tak výraznému zdražení elektřiny. Podle dohody evropských lídrů v roce 2013 dostane sedmdesát procent povolenek zdarma. Všechny si bude muset kupovat až v roce 2020.“ (MF Dnes 12. prosince 2008)

A co nás ještě čeká? Se stejnými argumenty jako v devadesátých letech – vyvoláváním obav z akutního nedostatku elektřiny, slibem výhodné investice a potřebou nahradit spalování uhlí – většina politiků prosazuje stavbu dalších reaktorů v Temelíně. V identickém duchu oznámila tento týden slovenská vláda, že si vybrala ČEZ jako strategického partnera pro výstavbu dalšího reaktoru v Jaslovských Bohunicích.

Slovenský vládní plán je díky přímočarosti Ficova kabinetu průhlednější. Výhodnost investice do nových reaktorů dokazuje čísly, u nichž jako pramen uvádí „údaje od výrobcov“. Počítá s investičními náklady méně než dvou tisíc dolarů na kilowatt instalovaného výkonu, zatímco reálné rozpočty stejných projektů v Evropě či USA dosahují dvou až čtyřnásobku. Nejnovější z projektů nových reaktorů ve Finsku a ve Francii zatím končí fiaskem. Reaktor Olkiluoto 3 ve Finsku je po třech letech výstavby v tříletém skluzu, rozpočet narostl na dvojnásobek a čelí chronickým problémům s kvalitou dílů, montáže i bezpečnostních parametrů projektu. Ještě čerstvější projekt Flamanville 3 v Normandii se staví teprve rok, ale už má víc než půlroční skluz a jeho rozpočet narostl o čtvrtinu.

Faktem je, že při těchto cenách jaderných reaktorů – které, třeba zdůraznit, ještě nejsou konečné – jsou už ekonomicky výhodnější obnovitelné zdroje, a to i bez jakýchkoliv dotací. Mezi jejich další výhody patří, že neprodukují radioaktivní odpady, většinou fungují bez paliva, jsou šetrné ke klimatu, zvyšují domácí soběstačnost a nezávislost, a nelze je zneužít k výrobě jaderných náloží.

Je čas na změnu. Dřív, než nás ČEZ omotá a začne ždímat dalšími chapadly.

Jan Beránek, ředitel Energetického informačního servisu WISE Brno, koordinátor energetických kampaní Greenpeace (Text vyšel v Literárních novinách)

POLICIE OBVINILA DESÍTKY ČLENŮ „KOMAND“ ČEZ Z VYDÍRÁNÍ DLUŽNÍKŮ
10. listopad 2008

Dvaatřicet zaměstnanců firmy ČEZ čelí obvinění z vydírání. Toho se měli dopustit při jednání s klienty, které firma viní z neoprávněných odběrů elektřiny. Všichni pracovníci divize ČEZ Měření jsou stíháni na svobodě a hrozí jim až dvanáct let vězení. Energetická firma za svými pracovníky stojí.

Firma ČEZ zaměstnala detektivy Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) už o víkendu. Dvaatřicet jejích pracovníků včetně šéfa Odboru netechnických ztrát (NTZ) Karla Vaniše na policii vysvětlovalo své pracovní metody. "Z trestného činu vydírání spáchaného formou spolupachatelství bylo obviněno celkem 32 osob," uvedl dnes ÚOOZ.

Divize ČEZ Měření hlídá, zda lidé nekradou elektřinu například zpomalováním měřicích kotoučků nebo tím, že na přípojce elektřiny "obejdou" elektroměr. Desítky klientů si ale stěžovaly, že praktiky zaměstnanců firmy připomínají vydírání. Zákazníci se sdružili pod hlavičkou právního sdružení, které je zastupuje. Stěžují si i na to, že lidé z ČEZ neoprávněně vstupovali na jejich pozemky nebo že je v jablonecké centrále divize ČEZ Měření vyslýchali dlouho do noci. Firma se brání tím, že s časy schůzek klienti souhlasili.

Právník zákazníků ČEZ Jan Rytíř obvinění očekával. "Tvrdíme to od samého začátku a nepřekvapilo nás to. Ukazuje se, že tento útvar policie pracuje tak, jak má, skláním mu hlubokou poklonu," netajil se chválou vyšetřovatelů muž, který za sebou má také dlouholetou minulost policisty. "Tohle je sice 'jen´ vítězství v bitvě, ale my jsme ho nutně potřebovali. Kdyby to policie odložila, tak by nás ČEZ rozcupoval. Je to taky satisfakce obyčejnému člověku, co stojí proti téměř neomezené ekonomické síle," připomněl finanční sílu energetické společnosti.

Na zloděje doplácíme všichni, hájí se ČEZ. Svým lidem věří

ČEZ věří ve svou nevinu. "Na krádeže elektřiny doplácí všichni poctiví občané, kteří za zloděje platí. Chápeme, že policie musí prošetřit všechna oznámení. Věříme však, že naši pracovníci budou od nařčení očištěni a policie se bude soustředit na zloděje elektřiny, a ne na ty, kdo se snaží krádežím bránit," napsal v tiskové zprávě mluvčí firmy Ladislav Kříž. "Korektnost jednání pracovníků ČEZ se zloději elektřiny potvrzuje i důsledná dokumentace jejich postupů včetně audiovizuálních záznamů," stojí dále ve zprávě.

Policisty zajímají i noční "výslechy" a vstupování na pozemek

"Detektivové ÚOOZ dále viní obviněné z toho, že poškozené osoby nutili dostavit se, mnohdy v nočních hodinách, na pracoviště firmy ČEZ Měření, kde jim bylo vyhrožováno trvalým odpojením elektrické energie, oznámením na Policii ČR, soudy a stupňující se vysokou pokutou v případě, že nebudou spolupracovat s NTZ," uvedl mluvčí ÚOOZ Pavel Hanták. 

Klienti si také stěžovali, že oděvy výjezdních týmů ČEZ připomínají policejní uniformy. Firma sice už dříve odmítla, že by její lidé nosili oblečení s nápisem Policie, při prohlídkách domů nicméně policisté jednu policejní uniformu našli. Na argument, že lidé z ČEZ nemají bez svolení co pohledávat na pozemcích klientů, firma říká, že má ze zákona mít umožněn přístup k elektroměrům. Zejména u starších staveb se ale nacházejí uvnitř, a ne u plotu. Klienti, kteří mají elektroměry u plotu, zase upozorňují, že za jejich stav těžko mohou nést odpovědnost, pokud by je denně nekontrolovali.

Klientka: Jsem optimistka, myslela jsem, že už to utichlo

"V červenci jsem byla u policie na výslechu a už jsem myslela, že to celé utichlo. Ale teď nedávno poslali policisté manželovi mailem informaci, že budeme předvoláni," řekla iDNES.cz jedna z dotčených klientek Alice Kopecká. "Doufám, že to trestní obvinění k něčemu povede, jsem v tomhle optimistická. ČEZ ale je velká firma, chápu, že těch stěžujících si lidí je hodně, takže je to běh na dlouhou trať," uvědomuje si.

Klienti, ČEZ a "neoprávněný odběr"

České zákony zahrnují krádeže elektřiny pomocí mechanických úprav na přípojce nebo elektroměru pod termín neoprávněný odběr. Firma ČEZ, která provozuje distribuční elektrickou síť, dbá na to, aby lidé elektřinu lidově řečeno nekradli. Na to existují různé postupy - buď pomocí porušení plomb elektroměru, nebo přímo jeho obejitím takzvanou černou přípojkou. ČEZ v posledních letech značně zmodernizoval svou centrálu, která například sleduje, zda nějaký klient znenadání nezačal odebírat výrazně méně elektřiny. I díky tomu se mu podařilo vypátrat například odběratele, kteří brzdili kotouček elektroměru, a tím svou spotřebu "snižovali". Firma tvrdí, že na ušlý zisk má nárok a že jde o krádež jako každou jinou. Sdružení Právní poradenství a pomoc zastupované Janem Rytířem připouští, že ve značném množství případů lidé skutečně proud odebírali načerno. Vadí jim ale přístup pracovníků Odboru netechnických ztrát - tvrdí například, že je vyslýchali dlouho do noci či vyhrožovali trvalým odpojením od elektřiny, dokud se "nezlomili" a neupsali se k vysokým náhradám.
(iDnes.cz)